Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Comparative Analysis of Silk Proteins and Discovery of Novel Sericin Gene in Lepidopteran Moths
WU, Bulah Chia-Hsiang
This thesis focuses on the silk components of the Mediterranean moth, Ephestia kuehniella, and the discovery of a novel silk gene, P150/ser6, in the silkworm, Bombyx mori. We analyzed and described the cocoon silk components in both species. In the first publication, we combined transcriptomic, genomic, and proteomic approaches to identify silk proteins in E. kuehniella. In the second publication, we described the discovery of gene P150/sericin6 in B. mori based on microsynteny analysis.
Cytogenetická analýza vybraných mutantních linií bource morušového
CRHONKOVÁ, Adriana
Bombyx mori is the main model organism in order Lepidoptera, the biggest group with female heterogamety (ZZ/ZW). In past 5000 years of its breeding arose many mutant strains, kept in stocks in Japan, China or other countries. This study is focused on sex-limited pB (black larval marking) Bombyx mori (TWPB) strain. The aim is to confirm the presence of neo-W chromosome.
Hedvábná vlákna produkovaná bezobratlými
Šuláková, Eva ; Říhová, Dagmar (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá bezobratlými živočichy, kteří jsou schopni produkce hedvábných vláken. Cílem práce je systematicky představit významné druhy a popsat, k jakému účelu tito živočichové hedvábí využívají. Kromě toho, že je tato schopnost rozšířena u velkého množství hmyzích čeledí, produkce vláken bílkovinné povahy se vyskytuje také u pavoukovců a (ve formě byssových vláken) i u měkkýšů. Ekonomicky nejvýznamnějším a také nejznámějším producentem hedvábí je motýl bourec morušový (Bombyx mori). Z tohoto důvodu se velká část práce zabývá také jím. Konkrétně jsou v práci morfologicky popsána všechna jeho vývojová stádia od vajíčka po dospělce. Díky tomu, že bylo hedvábí v historii vždy vysoce ceněno, objevovaly se v minulosti snahy o chov bource také na území českých zemí. Proto je krátká kapitola práce věnována také dějinám hedvábnictví. Dále je popsán způsob chovu a praktické zkušenosti s tím související. Vzhledem k tomu, že je při výuce přírodopisu zásadní, aby se žáci dostávali do styku s živými přírodninami, je chov bource pro svou nenáročnost vhodným doplňkem výuky o hmyzu s proměnou dokonalou. V poslední části práce je proto pozornost soustředěna právě na možnosti začlenění chovu bource morušového do výuky na druhém stupni základní školy. Součástí příloh jsou také návrhy pracovních...
Nosema bombycis jako modelový organismus pro studium polární trubice.
Satrapová, Alexandra ; Petrů, Markéta (vedoucí práce) ; Trdá, Lucie (oponent)
Mikrosporidie jsou skupinou obligátních intracelulárních parazitů s unikátním invazním mechanismem. Jednou z vysoce specializovaných invazních struktur je polární trubice, která je příkladem biologické nanotrubice, jejíž studium by mohlo přinést poznatky využitelné v biotechnologiích. Práce je literárním přehledem, který se zabývá stavbou spory mikrosporidií a představuje N. bombycis jako vhodného zástupce pro studium infekčního aparátu. Detailněji shrnuje dosavadní poznatky o stavbě polární trubice a stěny spory N. bombycis.
Genové manipulace u bezobratlých živočichů
Čermáková, Eliška ; Schierová, Michaela (vedoucí práce) ; Konopásek, Ivo (oponent)
Genové manipulace u bezobratlých využívají stejné metody jako u obratlovců. Přispívají k vytvoření nových genotypů u modelových organismů, využitelných např. při studiu příčin lidských chorob, ale mají i praktické uplatnění. Jedním z příkladů jsou transgenní komáři. V poslední době byly provedeny pokusy prokazující, že lze u bezobratlých úspěšně použít i programovatelné nukleázy. Klíčová slova: Genové manipulace, bezobratlí, metody, Drosophila melaogaster, aplikace, Anopheles, Bombyx mori , malárie
Embryonální vývoj neoplozených vajíček bource morušového
VRCHOTOVÁ, Markéta
Transgenoze je nástroj, kterým lze dále vylepšovat vlastnosti hedvábí produkovaného bourcem morušovým nebo který umožní použít bource jako producenta rekombinantních proteinů využitelných v lékařství. Zabelina et al. (2015a) vytvořili transgenní partenogenetickou linii, jejíž výhodou bylo rychlé získání homozygotů ve vloženém transgenu se stabilní expresí v dalších generacích. Účinnost vlastní transgenoze však byla nižší než 2 %, zatímco u běžných nepartenogenetických linií se pohybuje v rozmezí 20 - 60 %. Náplní mé práce bylo hledání příčin tohoto rozdílu. Protože úspěch transgenoze závisí na injekci do vajíček před dokončením tvorby blastodermu, zdálo se, že nebyla použita vajíčka vhodného stupně vývoje. Transgenoze se u standardních linií provádí při teplotě 25 °C, zatímco vajíčka partenogenetických linií je třeba po aktivaci tepelným šokem inkubovat 3 dny v 15 °C. Překážkou pro transgenozi partenogenetických linií je rovněž embryonální diapauza. K jejímu potlačení při tvorbě transgenní partenogenetické linie VTG1 byla použita transplantace vaječníků partenogenetické linie do samčích housenek standardní linie. V práci byla porovnávána vajíčka standardní a partenogenetické linie vyvíjející se v 15 °C. Vliv teploty na vývoj byl pozorován u standardní linie K23 inkubované v teplotách 25 a 15 °C. Embryogeneze byla v 25 °C asi dvakrát rychlejší než v 15 °C. U implantátů ze samců a ze samic nebyl pozorován rozdíl v rychlosti vývoje. S ohledem na průběh rýhování je možno doporučit k injekci konstruktem DNA čas 24 h po aktivaci partenogeneze. Vývoj partenogenetické linie bez zásahu v porovnání s implantáty byl srovnatelný. Vývoj u standardní linie probíhal rychleji než při aktivaci embryogeneze tepelným šokem. Vlastní vajíčka samic K23 vyvíjející se v přítomnosti implantátu získala částečnou schopnost partenogeneze. Vývoj transgenní partenogenetické linie VTG1 byl pomalejší než vývoj partenogenetické linie PK1. Je zřejmé, že interpretace a využití rozdílů v rychlosti embryogeneze bource vyžaduje další výzkum.
Studium sericinu 3 u \kur{Bombyx mori} a zaklonování sericinu do \kur{Escherichia coli}
KRŮČEK, Tomáš
Spřádané hedvábné vlákno bource morušového se zkládá z fibroinů a sericinů, které je drží pohromadě. Sericiny jsou na serin bohaté a jeho obsah je kolem 20-30% celkové bílkoviny kokonu. Sericiny se získávají, jako vedlejší produkt při výrobě hedvábí. Při máčení kokonů v horké vodě se luhují sericiny, které jsou v malé míře komerečně využívané. Sericiny jsou známe hlavně z kosmetických přípravků. Velká snaha je, aby bylo možno nahradit bovinní telecí sérum z buněčných medií sericiny, neví se však, který by byl účinný. Naším cílem bylo pokusit se zaklonovat několik zajímavých oblastí se sericinu 3. Sericin 3 je bohatý na aminokyseliny aspartát, asparagin, glutamát, glutamin serin. Bylo izolováno několik úseků o délce: 267, 279, 525, 672 a 528 bp. Tyto úseky jsou vybrány z repetitivních oblastí sericinu. DNA úseky byly zaklonovány do Escherichia coli a exprimovány, jako proteiny obsahující hexahistidin. Tyto úseky byly přečištěny pomocí afinitní chromatografie a prokázány na polyakrylamidovém gelu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.